Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing směrnice) s sebou přinese v našem prostoru dosud zcela chybějící právní úpravu ochrany oznamovatelů před protiprávním jednáním uvnitř organizací konkrétních zaměstnavatelů.

Věcná působnost směrnice

Směrnice určuje minimální normy pro ochranu osob, které porušují akty Unie. K daným oblastem patří:

  • zadávání veřejných zakázek;
  • finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu;
  • bezpečnost a soulad výrobků s předpisy;
  • bezpečnost dopravy;
  • ochrana životního prostředí;
  • radiační ochrana a jaderná bezpečnost;
  • bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;
  • veřejné zdraví;
  • ochrana spotřebitele;
  • ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů.

Samotná definice oznámení obsahuje takové protiprávní jednání, které vykazuje znaky trestného činu nebo porušuje tuzemský právní předpis Evropské unie, jenž upravuje zákonem vymezené oblasti. Směrnice zaručuje ochranu i oznamovatelům porušení práva, ke kterému došlo v rámci pracovního poměru, a to i v okamžiku, když v mezidobí konkrétní pracovní poměr již skončil. To samé se týká i v budoucnu nastoupivších zaměstnanců.

Povinnosti firem a institucí

Jaké povinnosti vyplývají z nového zákona o ochraně oznamovatelů pro jednotlivé firmy a instituce?

  • Založení bezpečného oznamovacího kanálu, který dovoluje přijímání anonymních oznámení – k tomu slouží speciální whistleblowing aplikace, které v rámci Webklient spravujeme, instalujeme a dodáváme.
  • Musí být pověřena nestranná osoba, která má za úkol přijímat a prošetřovat oznámení – zde spolupracujeme se specializovanými právními kancelářemi.
  • Oznamovatel musí být bezpodmínečně chráněn před možnými odvetnými opatřeními.
  • Je nutností na veškerá oznámení reagovat a vyšetřit je v zákonem daných lhůtách.
  • Musí být veden zabezpečený systém, který slouží k archivaci jednotlivých oznámení ze všech zdrojů. Ten je dodáván v rámci Webklient Whistleblowing software.
  • Možnost podat oznámení musí být písemná i ústní. V případě ústního oznámení by měla být uložena nahrávka nebo přepis.
  • Samozřejmostí je garance důvěrnosti mezi řešitelem a oznamovatelem.
  • Oznamovací kanál musí být zpřístupněn nejen zaměstnancům dané společnosti, ale rovněž dalším skupinám osob, k nimž patří například dodavatelé nebo žadatelé o práci.
  • Odesílat oznámení musí dostat potvrzení o jeho přijetí.
  • Oznamovateli by se měly dostávat průběžné informace o konkrétních krocích, které byly provedeny v rámci šetření jeho oznámení.
  • Je na společnosti, aby garantovala řádné posouzení důvodnosti oznámení.
  • Informace o pověřené osobě musí být zveřejněny online a je nutné zajistit dálkový přístup k oznamování.
  • Společnost nebo firma má za povinnost vytvořit interní směrnici o ochraně oznamovatelů a pořídit s tím spojenou právní dokumentaci.
  • Oznamovatel musí mít příležitost podat podnět kontrolním orgánům.
  • Oznamovací kanál musí fungovat v nepřetržitém provozu.
  • Příslušná osoba musí být řádně proškolena o svých povinnostech, přičemž o daném proškolení musí být sepsán záznam.
  • Poskytnuté údaje je nutné zpracovat v souladu s GDPR.

Koho se směrnice týká?

Samotná směrnice nebyla doposud (7/2022) do českého prostředí aplikována, předpokládá se, že bude povinná pro firmy s více než 25 zaměstnanci s pro obce nad 5000 obyvatel.

Více info o Whistleblowing aplikacích a jejich uvádění ve firmách v praxi najdete na http://webklient.cz/whistleblowing/